top of page

Greenwashing, aneb Nenechte se napálit

Napsala Tereza Dohnalová, upravil Ondřej Štětka

V dnešní době je prakticky nemožné, abyste se s greenwashingem nesetkali. Objevuje se napříč celým spotřebitelským spektrem, od kosmetiky a oblečení až po potraviny. V tomto článku naleznete několik nejčastějších příkladů, na které byste si podle nás měli dát pozor. 

Co to vlastně je?

Udržitelnost je dnes trendy. Být eko již není výsadou lidí v batikovaném tričku s neoholenýma nohama, být eko je cool. Stejně tak jako všechno, co je přírodní, bio a veganské. My samozřejmě nemáme nic proti, ba naopak: takovým trendům tleskáme! Bohužel toho spousta firem zneužívá a snaží se v reklamách i na obalech výrobků vypadat udržitelněji, než ve skutečnosti jsou.

Právě takové praktiky označuje pojem „greenwashing“. Wikipedie říká, že „greenwashing je dezinformace šířená organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe”.

Kosmetika a drogerie

Při výběru kosmetických a drogistických produktů si dejte pozor na ty, které se pyšní nápisem přírodní/natural, vegan nebo organic. Kosmetický průmysl dobře ví, že lidé si začínají uvědomovat neblahý vliv silikonů, parabenů, pěnidel a syntetických parfémů na naše zdraví, a tak stáčí marketing směrem k přírodě. Spoléhají ovšem na to, že většina spotřebitelů neumí číst složení a u většiny názvů ve složení nemá ani potuchy, co se za nimi skrývá. A tak se nebojí nazvat produkt přírodním i když je v něm přírodní složka jenom jedna (např. arganovový olej, aloe vera, heřmánkový extrakt atd.), a zbytek je klasická syntetika. Produkt, který obsahuje arganový olej, ale je plný silikonů, opravdu není přírodní. Tak pozor na to. A vyznat se ve složení kosmetiky není zas tak složité. Doporučujeme třeba encyklopedii od Biooo, kam jednoduše zadáte název dané složky a dozvíte se, nakolik je přírodní a (ne)bezpečná. Akorát si na nákupy v drogerii vyhraďte trochu víc času. 

Móda

Pokud jste v poslední době měli příležitost nahlédnout do výlohy některého z fast fashion řetězců, nemohli jste si nevšimnout, že se to v nich jen zelená potisky listů a jiných přírodních motivů, doplněných slovy jako udržitelný, udržitelnější (!), ekologický, zodpovědný, conscious, organic apod. Snad každý z řetězců dnes má takovou speciální kolekci. Ale je potřeba se ptát, co se za těmito označeními skrývá. To bohužel často není vůbec jasné. Jedná se o materiál? Biobavlnu? Len? Recyklovaná vlákna nebo plast? Kolik procent toho oblečení obsahuje? Jedná se o kvalitu a výdrž oblečení? Jedná se o to, jakým způsobem bylo oblečení vyrobeno a dopraveno? Nebo to jsou jen naprosto prázdná marketingová hesla?

Zde je třeba podotknout, že ať je oblečení z jakéhokoliv materiálu, planetě se příliš neuleví, pokud budeme módní kousky nadále nakupovat, vyhazovat a znovu vyrábět ve stejném tempu, jak je v odvětví rychlé módy běžné. Skutečná udržitelnost tkví v tom, že se naučíme nakupovat méně a budeme si věcí více vážit. Pokud budeme nadále kupovat kvanta oblečení – ač z udržitelných kolekcí – tak se udržitelnými rozhodně nestaneme.

Tip: Zkuste nákupy oblečení jednoduše omezit. Vybírejte si kvalitnější nadčasové kousky, které vám dlouho vydrží a nevyjdou za pár měsíců z módy. Každý nákup si pořádně promyslete a pokud si kouskem nejste na 200 % jistí, raději ho v obchodě nechte, jelikož by stejně zanedlouho pravděpodobně skončil v kategorii "neunosím" a byl by nahrazen něčím jiným.

Obaly

Je to už pár let zpátky, co byla vyhlášena válka plastu. Poté, co se na internetu rychlostí kulového blesku začaly šířit v lepším případě fotky plastů vyplavených na plážích, v horším případě mrtvých želv a racků zamotaných v igelitovém sáčku, se pro spoustu lidí stal plast nepřítelem číslo jedna. Jednorázové plasty vskutku nejsou nic dobrého. Nicméně nezapomínejme na to, že nic jednorázového není ekologické, právě kvůli principu jednoho použití. Pokud vám tedy výrobce bude tvrdit, že jejich obal je ekologický, protože je z papíru, skla nebo z dnes tolik oblíbeného bioplastu, nemá pravdu. Jednorázový obal prostě ekologický není, ať je vyroben z čehokoliv. 

Samotnou kapitolou jsou výše zmíněné bioplasty, které jsou dnes s oblibou používány na výrobu jednorázových nápojových kelímků, nákupních tašek i některých obalů. Většina takových obalů nebo nádobí je vyrobena z tzv. PLA, což je plast vyrobený z kukuřičného škrobu, a měl by být tedy kompostovatelný. Jejich skutečná ekologičnost je však sporná, jelikož se ukazuje, že rozložitelné jsou jen v prostředí průmyslové kompostárny. Na to, aby se do takové kompostárny dostaly, u nás chybí dostatečná infrastruktura, a to jak v podobě popelnic určených speciálně na bioplast, tak samotných kompostovacích zařízení. A i když se tam dostanou, protože neexistuje žádné plošně standardizované označení kompostovatelných obalů, spousta kompostáren raději všechny „podezřelé“ pytlíky a tašky separuje, protože nemůže ověřit, z čeho jsou vyrobené. To jim přidělává práci navíc, a podobnou paseku působí bioplasty také při vyhození do žluté nebo hnědé popelnice, kde už vůbec nemají co dělat. Deklarovaná ekologičnost je tudíž vniveč. 

Tip: Udržitelné obaly přece jenom existují – jsou to obaly opakovaně použitelné. Místo tašky z bioplastu si radši noste svoji bavlněnou či síťovku, kávu s sebou si nechte udělat do opakovaně použitelného hrnku a vodu si noste ve vlastní lahvi. Pokud máte možnost nakupovat do vlastních obalů v bezobalovém obchodě či v bezobalové sekci v supermarketu, učiňte tak. 

Pozn.: Záměrně jsme nepoužili fotky konkrétních obchodů či značek, jelikož účelem tohoto článku není nikoho poškodit. Na problém greenwashing marketingu chceme pouze upozornit. Tento článek by vám měl pomoct takové značky a produkty umět rozpoznat.

Comments


bottom of page